Je na barokním hraničním kameni znak Šumburků?

Dnes brzy ráno jsem se opět vypravil na Čížkovy kameny, abych si detailně prohlédl tzv. barokní hraniční kámen. Protože je celá východní hranice města téměř prochozená, snažíme se Zdeňkem Semerádem a Petrem Kotyzou interpretovat jednotlivé nálezy. Jednou z otázek, která nás velmi zajímá, je rekonstrukce obchůzek hranic. které absolovoval Simon Hüttel v roce 1573 a 1582 od Městského vrchu až po tzv. Hohenstein. Počátek jejich obchůzky i cílové kameny (včetně jisté lokalizace Hohensteinu) jsou bezpečně poznány, ale samotný průběh obchůzky zůstává věcí dalšího výkladu. Hraniční kameny jdou od Městského vrchu k Úpě v podstatě třemi směry. Nesou letopočty od roku 1734 přes 1748 až po 1769. Tyto hraničníky jsou bezpochyby zasazeny dodatečně na hranice a pro určení směru Hüttelovy obchůzky mají pouze podpůrnou argumentační hodnotu. Daleko důležitější se jeví kameny- většinou skalní bloky, nesoucí znamení kříže (v různých provedeních) a popř. čísla.  Prostřednictvím nich se nám podařilo najít velmi důležitou spojku od horního hřebenu Čížkových kamenů prudce směrem dolů k Úpě. Zdá se, že tudy právě S.H. hranici procházel.

Nyní si však chci povšimnout jedné zprávy Simona Hüttela a zkonfrontovat ji s reálným nálezem v terénu.

Hüttel: - ...až k velkému hraničnímu kameni u Úpy a od toho velkého hraničníku přímo Čížkovými kameny nahoru ke starým bukům s kříži, pak ke smrkům s kříži, a pak stále nahoru na nejvyšší hřeben ke třem borovicím. Právě na tom místě se stýkají hranice tří pánů, a sice trutnovského, pána na Náchodě a pána z Rýzmburka, jak je pak vidět nedaleko těch tří borovic na jednom kameni vysekán jako znamení erb pána ze Šumburka a nad ním stojí A a S.

Jsem přesvědčen, že tento Hüttelův popis se týká právě onoho "barokního" kamene. Jeho pracovní pojmenování vychází z letopočtu, který je na něm vytesán a je dodnes velmi dobře čitelný  - 20. may 1666. V dolní partii kamene se však nachází erb na kterém je příčný pruh vedený z horního pravého rohu do levého spodního (neheraldicky). Navíc v levém horním rohu je znatelné, že kameník začal práci na jeho vymezení, ale z neznámého důvodu svou práci nedokončil. Erb  je sice proveden velmi neuměle, ale i tak se dá bezpečně určit jako znak Šumburků. Jeho podobu jsem do fotogalerie přefotografoval z publikace "Hrady a tvrze" z edice Odkazy (Trutnov- 1999). Nad tímto erbem se navíc nachází v poněkud zkomolené podobě i Hüttelem uváděný monogram A a S. Litera "A" je provedena zdobným písmem a je poměrně obtížně identifikovatelná, ale nezdá se mi, že by mohla být ztotožněna s jinou literou. Písmeno "S" je z neznámého důvodu stranově převrácené (psáno jako otazník), ale budeme li ho považovat za písmeno, je jeho identifikace takltéž jediná možná.

Z výše uvedeného vyplývá, že se s největší pravděpodobností díváme na znamení, které viděl Simon Hüttel již v roce 1573.