Slavnostním vyhodnocením divácké ankety „O nejlepšího Otesánka“ vyvrcholil projekt Speciální základní školy a Mateřské školy, Trutnov

Slavnostním vyhodnocením divácké ankety „O nejlepšího Otesánka“ vyvrcholil projekt Speciální základní školy a Mateřské školy, Trutnov

Při slavnostní chvíli se žákovským programem a odměněním tří nejúspěšnějších autorů i vylosovaného desatera hlasujících diváků památnými keramickými postavičkami byla stručně zrekapitulována celá trojdílná výstavní „štace“ dobré stovky žákovských Otesánků, kteří se pod rukama svých rodičů – mladých školních tvůrců – trpělivě rodili už od podzimu loňského roku, a to postupně v čtenářské mysli, v lese, na zahradě i ve školních dílnách.  
Mistra Švankmajera potom už tváří v tvář (v podobách pařízkových i keramických) překvapili před Galerií města Trutnova těsně před začátkem vernisáže jeho výstavy 7. 1. (jednoho keramického si osobně pochoval a jako dar odvezl).
Nepřehlédnutelná horda Otesánků, posílená ještě o desítky těch namalovaných na kartonu, číhala na diváka Švankmajerových filmů v kině Vesmír od 8. do 12. 1.
Konečně celý měsíc mezi 13. lednem až 13. únorem měli Otesánci (po účastnících vernisáže a filmových divácích) políčeno i na čtenáře. Přesvědčivá expozice stovky Otesánků ve výkladních skříních Městské knihovny Trutnov byla doplněna fotografickou reportáží o vzniku hrdinů z keramiky, ale též ukázkami různých knižních vydání známé pohádky o mimořádném jedlíkovi. Otesánkům v knihovních výkladech se nedalo uniknout. V horizontu očí kolemjdoucího se varovně zubili ti pařízkoví i keramičtí, ze dvou i tří šňůr nad nimi pak predátorsky shlíželi Otesánci malovaní. Čtenář záhy po svém vstupu do knihovny mohl v divácké anketě dát hlas svému favoritu.
Čtvrteční slavnostní vyhodnocení (před zraky přítomných žákovských autorů a jejich blízkých, zástupců školy i knihovny, náhodných čtenářů i pozvaných vylosovaných hodnotitelů, jakož i reportérů z trutnovských médií) obohatilo trutnovskou otesánkovou reflexi o další rozměr – totiž hudební. Žákovská interpretace na míru složené školní písně o legendárním Otesánkovi nenechala nikoho na pochybách, že pohádkový hrdina si už vydobyl i respekt hymnický. Ve stylovém kontrastu se skutečným občerstvením, ochotně připraveným pohostinnou knihovnou, nakonec stejně zase zaúřadoval nenapravitelný Otesánek…
Ostatně posuďte a zazpívejte si s námi na lidovou notu „Když jsem já sloužil…“:
-------
Ach, náš Otesánku, co jsi vlastně zač,

Sotva ho spořádal, hned zas dostal hlad,
dlouho se netrápil, cože si má dát.
Stádečko oveček i stádo prasat,
přece se nebude hladem on drásat.
Sedláka, dva voly a vůz jetele, 
na pole za zelím klidně se dere. 
Tady Otesánka však konec čeká, 
babička motykou do něho seká.
Každý z břicha jeho, co jich spolykal,
zdravý jako řípa šťastně vyskákal.
Ach, náš Otesánku, jen tvojí vinou
//: nalistujem stránku s pohádkou jinou… ://
------

------
Mgr. Jaroslav Dvorský
Spec. ZŠ a MŠ, Trutnov