Je na tzv. barokním hraničním kameni znak Šumburků?

Při mnoha obchůzkách starých trutnovských hranic jsme se dotkli řady problémů a otázek s datací a přesnou lokalizací jednotlivých kamenů. Jednou z otázek, která nás velmi zajímá, je rekonstrukce obchůzek hranic. které absolovoval Simon Hüttel v roce 1573 a 1582 od Městského vrchu (Stadtberg) až po tzv. Hohenstein. Počátek jejich obchůzky i cílové kameny (včetně jisté lokalizace Hohensteinu) jsou bezpečně poznány, ale samotný průběh obchůzky zůstává věcí dalšího výkladu. Hraniční kameny nepřírodního charakteru jdou od Městského vrchu k Úpě v podstatě třemi směry. Nesou letopočty od roku 1700 přes 1734, 1748 až po 1769. Tyto hraničníky jsou bezpochyby zasazeny dodatečně na hranice a pro určení směru Hüttelovy obchůzky mají pouze podpůrnou argumentační hodnotu. Daleko důležitější se jeví kameny- většinou skalní bloky, nesoucí znamení kříže (v různých provedeních) a popř. čísla.  Prostřednictvím nich se nám podařilo najít velmi důležitou spojku od horního hřebenu Čížkových kamenů prudce směrem dolů k Úpě. Jestli je to však ona cesta kudy vedla obchůzka hranic v roce 1573 bude nutno ještě podrobit důkladné analýze.

Nyní si však chci povšimnout jedné zprávy Simona Hüttela a zkonfrontovat ji s reálným nálezem v terénu.

Hüttel: - ...až k velkému hraničnímu kameni u Úpy a od toho velkého hraničníku přímo Čížkovými kameny nahoru ke starým bukům s kříži, pak ke smrkům s kříži, a pak stále nahoru na nejvyšší hřeben ke třem borovicím. Právě na tom místě se stýkají hranice tří pánů, a sice trutnovského, pána na Náchodě a pána z Rýzmburka, jak je pak vidět nedaleko těch tří borovic na jednom kameni vysekán jako znamení erb pána ze Šumburka a nad ním stojí A a S. Poté pokračuje trutnovská hranice po nejvyšším hřebeni dál, jak je vidět na kamenech s kříži až zase k jednomu kameni, na němž je vytesán tentýž znak a písmena, jako na prvním kameni. Od tohoto kamene jde hranice dál vpřed k nejvyššímu vrcholku na hřebenu až k úplně velkému kameni, v němž je vysekáno zcela nahoře pět důlků. Právě zde se také sbíhají hranice tří pánů...

Jsem přesvědčen, že tento Hüttelův popis se týká právě onoho "barokního" kamene. Jeho pracovní pojmenování vychází z letopočtu, který je na něm vytesán a je dodnes velmi dobře čitelný  - 20. may 1666. V dolní partii kamene se však nachází erb na kterém je příčný pruh vedený z horního pravého rohu do levého spodního (neheraldicky). Navíc v levém horním rohu je znatelné, že kameník začal práci na jeho vymezení, ale z neznámého důvodu svou práci nedokončil. Erb  je sice proveden velmi neuměle, ale i tak se dá bezpečně určit jako znak Šumburků. Nad tímto erbem se navíc nachází v poněkud zkomolené podobě i Hüttelem uváděný monogram A a S. Litera "A" je poměrně obtížně identifikovatelná, ale nezdá se mi, že by mohla být ztotožněna s jinou literou. Písmeno "S" je z neznámého důvodu stranově převrácené (psáno jako otazník), ale budeme li ho považovat za písmeno, je jeho identifikace taktéž jediná možná.

Z výše uvedeného vyplývá, že se s největší pravděpodobností díváme na znamení, které viděl Simon Hüttel již v roce 1573 a je nám tak dobrým vodítkem při rekonstrukci průběhu historické obchůzky trutnovských hranic. Z textu však vyplývá, že kameny s takovým označením byly přinejmenším dva. Přes velkou snahu se nám však druhý kámen objevit nepodařilo, i když je docela možné, že se jednalo o rohový kámen, který nese shodné datum 20. may 1666 jako námi popisovaný kámen.

Další snímky kamene najdete ve fotogalerii.