Kde stával hrad ve Starém Trutnově?

Je zajímavé, že otázku přesné lokace hradu ve Starém Trutnově či Úpě, se dodnes nepodařilo zcela uspokojivě vyřešit. Profesor Wolf soudí, že stával v těsné blízkosti jižně od kostela sv Václava. Prý tu ještě na konci 19. století bylo patrné valové těleso. O hradu soudí, že se ve svém počátku jednalo o pozdně slovanské hradiště založené zřejmě na konci 12. století při komunikaci, kterou prorazili pralesem po roce 1110 Poláci. Prý je strážní charakter lokality při cestě do Slezska evidentní. Ve svém textu v publikaci Hrady a tvrze (edice odkazy, vydalo Město Trutnov 1999, str. 12-13) soudí, že ruina východně od kostela zobrazená na vedutě z roku 1581, může být zbytkem hornoměstského hradu

Katolický farář vlastenec a národní buditel František Petera Rohoznický uveřejnil v VII. ročníku Památek archeologických, vydaných v Praze 1868 (nově Rešerše, Trutnov 1994, vyd. Luděk Jirásek) pojednání - Chrám sv. Václava ve Starém Trutnově. Zde uvádí i zmínku  o starotrutnovském zámku, která pro nás může být dobrým vodítkem.

Kašpar Nuss z Raigerštorfu, co forstmistr tří králů po 36 let v Starém Trutnově na bývalém zámku (nyní č. 39) přebýval. Když r. 1800 zámek ten již zcela zpustlý na pravém břehu řeky Úpy bořili a obydlí na tom místě stavěli, dokopali se sklepu, v němž byl ve zdi železný kruh, jak za to měli, pro zločince. R. 1860 dal starosta Trutnovský ve stráni zářeční asi 200 kroků od bývalého zámku kopati, aby se dostal do sklepů, o nichž z pověstí byl slyšel. Dokopali se šíje sklepu sříceného a nechali další kopání.  

Petera se tedy domníval, že zbytek hradu je v základech domu č. 39. Podívejme se na indikační skicu stabilního katastru a na povinný císařský otisk (1841). Jedná se o dům s červeným číslem 39 a černým 66. To by však odporovalo teorii profesora Wolfa. Jeho tvrzení by totiž odpovídal nárožní dům s černým číslem 67 na předělu listů. 

K lokaci starého zámku se stroze, ale velmi zajímavě vyjádřil i konzervátor L.Šnajdr na počátku 20. stol. Rozměry hradu byly dle všeho dosti skrovné, obmezujíce se nejspíše na prostor dnešního hřbitova a obou usedlostí vedle něho ležících (160x135 kroků), stodůlka jedné z nich vestavena jest do jakés vyvýšeniny, která by mohla býti zbytkem hliněného valu po straně východní.

Románský kostel sv. Vácslava v hradišti Úpském. L.Šnajdr, c.k. konservátor

uveřejněno (In: Památky archeologické. Roč. XX, 1902-1903, s. 578-580.)

Nově Zvon, nezávislý iniformační zpravodaj památkové péče 1991/Ročník 3, č.2 Trutnov, Luděk Jirásek

Zdá se tedy, že objekt starého hradu budeme muset hledat na místě obou budov, tedy dle katastru (černě) v č. 66 a 67. Světlo do této problematiky však může vnést pouze podrobný archeologický průzkum.