Výlet na hrad Radosno jako dodatek k malé úvaze nad jmény hrádků Bolkova a Rechenbergu

Pro letošní brožurku ke dračím slavnostem jsem napsal krátké zamyšlení nad jmény hrádků Bolkova a Rechenbergu (viz dole). Nedalo nám to s Hankou a udělali jsme si výlet do Polska na hrad Radosno o kterém v úvaze píšu. Nejprve jsme navštívili broumovskou Hvězdu a pak dojeli do Sokolovska a tam na konci obce jsme zaparkovali auto. Po krásné cestě mírně stoupajícím terénem jsme došli k ceduli, která nás poslala vzhůru do lesa. Byl to pěknej krpál, ale na konci jsme byli odměněni zajímavým torzem hradu. Ruinám dominuje kamenná věž, která je vevnitř kruhová o průměru asi 2 metry.  Udělal jsem pár fotek, které najdete na odkaze -

- trutnovskydrak.rajce.idnes.cz/Vylet_na_Hvezdu_a_hrad_Radosno%2C_cerven_2014/

Oba hrádky byly v minulosti zkoumány historiky a archeology. Archeologicky je lépe podchycen hrádek Bolkov, kde se vykopávky provedly koncem padesátých let minulého století. Bylo vyzkoumáno, že hrádek vznikl na konci třináctého století patrně z popudu svídnicko – javorského knížete Bolka Svídnického, který zde v této době prosazoval své zájmy a konec hrádku se klade do 15. století. Jméno zakladatele hradu zachycuje zpráva Simona Hüttela, kdy v roce 1551 dal Kryštof z Gendorfu na této lokalitě lámat kolem chvalečského rychtáře s jeho dvěma syny. Další zprávy o hrádku pocházejí z rozličných verzí Hüttelových pověstí. Jedna z podob názvu – Bolzenstein a skutečnost, že zánik hrádku se klade až do konce 14. a začátku 15. století, vede některé badatele k úvaze, že jeho název je možné uvádět nejen v souvislosti s knížetem Bolkem, ale především s Mikulášem Bolzem, hofmistrem svídnické kněžny Anežky (v zástavě svídnických Bolků bylo Trutnovsko v l. 1365 – 1392).

Podobně o jméně Rechenbergu lze až do dnešních dnů spekulovat. V současné době je řada historiků přesvědčena, že pojmenování hradu souvisí s rodem Hrabišiců (Rechen – hrábě), kteří byli rodově spřízněni s kolonizátory Trutnovska, moravským rodem Švábeniců. Je také uvažováno, že by jméno hradu mohlo být odvozeno od jména syna Idíka ze Švábenic, Hrabiše, jehož působnost se však soustředila na Moravu.

Mně se však zdá, že podobně jako v případě Bolkova, může i v případě pojmenování Rechenbergu jít o vliv ze Slezska. V dolním Slezsku totiž od 13. století působil vlivný rod Rechenbergů, který sem přišel z „domovského“ hradu Rechenbergu v Sasku. Významnou roli hrál rod nejen v době Bolka I. Svídnického, ale i později, v době již zmíněné kněžny Anežky Svídnické, vdově po Bolkovi II. Nepřímých indicií je však více. Mezi Hüttelem zmiňovanými loupeživými hrádky (např. i Rechenberg a Bolkov) jsou další, které najdeme severně od dnešní hranice. Na Broumovsku je to např hrad Katzenstein (Skály) pojmenovaný po Kočkovi. Zajímavé jsou v našich souvislostech dva nedaleké hrady - Radosno a Rohovec. Radosno prý založil taktéž Bolek I. Svídnický. Přes různé majitele se dostává po polovině 14. století do rukou již zmíněné Anežky, která ho roku 1369 prodává wroclavskému biskupovi. Od roku 1388 hrad drží Heinrich von Rechenberg. Nedaleko Radosna se nachází hrad Rogowec. Za zakladatele jeho kamenné podoby je opět uváděn Bolek I. Svídnický (o této výstavbě svědčí záznamy v knihách cisterciáckého kláštera v Krzeszowie z let 1292 až 1299). Hrad opět  připadl v následujícím století vdově po Bolkovi II. Anežce, která ho držela až do své smrti v r.1392. V letech 1361 až 1374 zde byl ustaven purkrabím Nikolaj Bolcze.

V mezičase od založení všech těchto hrádků Bolkem I. Svídnickým až do držení Anežky, vdovy po Bolkovi II., jsou hrádky zmiňovány jako sídla loupeživých rytířů a tomuto stavu učinil konec až zásah Karla IV., který nechal zdejší končiny vojensky ovládnout (1355). Možná že ohlas těchto skutečností zaznívá i v Hüttelových pověstech. Je to všechno jenom náhoda?