Maňovický drak - kuriozita letošní dovolené

Maňovický drak

Každoroční putování po vlastech českých mne letos zaválo do malebné obce Maňovice na Prácheňsku. Zajeli jsme tam se Zdeňkem a Rafem za maňovickým drakem - sochou s podivuhodnou historií. Shodou okolností jsme ihned po příjezdu do obce potkali pana Karla Klozara, rodového potomka níže uvedeného starosty, který mi později poslal k maňovickému drakovi spoustu materiálů. Je to snad nejkurioznější dračí skulptura jakou jsem kdy viděl. Kříž s Kristem, vyrůstající na dračí hlavě, vzbuzuje opravdu zvláštní pocity. Posuďte sami. Drak je tak regionální a v širším kontextu neznámou záležitostí, že jsem se těšil až draka ukážu Martinovi Stejskalovi, který sbírá všechny české pověsti. Pro jistotu jsem ale otevřel jeho nový Labyrint míst klatých a k mému velkému překvapení nalezl heslo - Mańovický drak. Klobouk dolů.

Maňovický kamenný drak vznikl úpravou kamene vyčnívajícího do ohybu cesty směrem na Pačejov.
Do podoby dračí hlavy ho nechal se svým příbuzným upravit Antonín Raška, tehdejší starosta obce. Práce provedl kameník Karel Kališ. Draka nechal Antonín Raška zhotovit jako poděkování Bohu. Drak představuje zlou nemoc - slepotu a kamenný kříž na jeho hlavě znázorńuje vítězství nad touto nemocí.
Dokončen a vysvěcen byl drak v roce 1905 za velké účasti obyvatel obce a hasičů. Vysvěcení a mši svatou celebroval děkan František Dítko, zakladatel církevního hasičského sboru v Kvášňovicích, kam až do roku 1899 patřili i hasiči z Maňovic, než se osamostatnili i díky spolupráci A. Rašky a faráře Františka Dítka.
Kamennou ohrádku s kovaným plotem okolo dračí hlavy, nechal zhotovit synovec A. Rašky, též starosta obce, František Klozar v roce 1926. Drak hledí směrem k Šumavě na horu Boubín a k Pačejovu, kam touto cestou chodily děti do školy.