Mlýnský náhon ještě jednou

Od uveřejnění článku v Trutnovinkách se na mě stále obracejí noví a noví tazatelé s otázkou - jak  to tedy je s tím mým putováním chodbou mlýnského náhonu.  Našli se i tací, kteří se pokoušeli do náhonu podle popisu v článku vlézt. Rád bych na tomto místě vysvětlil, že jsem žádným podzemím fyzicky neputoval. Text na těchto stránkách byl míněn jako reflexe dojmů, které jsem měl při pořizování fotodokumentace prázdného koryta náhonu. Takto činím poměrně často, pokud mě místo nebo nějaký zážitek osloví. Takže vcelku nevinná povídka, kterou však redaktor Trutnovinek uchopil po svém, zavdala příčinu k možná zajímavé, ale zcela mimo realitu, vedené diskuzi. Navíc, kdo zná trochu historii náhonu, tak ví, že náhon byl v několika úsecích zasypán - týká se to i jednoho úseku z mého "popisu", zhruba v místě dnešních jeslí. Přesto jsem překvapen zájmem takového množství čtenářů o toto téma.