"Nález" starobylého rukopisu na faře v Horním Starém Městě v roce 1858

František Petera Rohoznický

(* 8. července 1798 v Rohoznici – † 14. února 1877 v Praze)

Katolický farář, vlastenec a národní buditel František Petera Rohoznický uveřejnil v VII. ročníku Památek archeologických, vydaných v Praze 1868 (nově Rešerše, Trutnov 1994, občasník pro mezioborové hledání a nacházení, vyd. Luděk Jirásek) pojednání  "Chrám sv. Václava ve Starém Trutnově". Jeho text mě zajímal hlavně kvůli zmínce o třech kamenných hlavách na jeho věži o nichž se dle F. Petery soudilo, že jde o hlavy Luthera, jeho milenky a třetí vepřová hlava měla znamenat výsměch katolické církvi. V závěru jeho textu je však jedno sdělení, které také zaujalo moji pozornost. Nechme promluvit samotného p. Peteru - Konče toto vypsání, nemohu mlčením pominouti, že farní byt Starotrutnovský bylo to šťastné místo, kdež ve středu dne 20. října 1858 odkryl jsem celý arch glagolského rukopisu na pergamenu, jímž desky urbáře asi z roku1618 byly polepeny. Vzácný ten zlomek, dle písma z emauzského breviáře pocházející, vytištěn jest v knize: "Ostatky slovanského Bohoslužení v Čechách," v Praze 1859 od Vaceslava Hanky vydané. 

Zaregistrujete li se na službě play.google, můžete si kliknout na následující odkaz a ke knize se snadno dostanete.

play.google.com/store/search?q=Ostatky%20slovansk%C3%A9ho%20bohoslu%C5%BEen%C3%AD&c=books

Sám V. Hanka k Peterovu nálezu uvádí následující -

Posledně našel 20. října 1858 pan František Petera Rohoznický, farář bělohradský v Starém Trutnově v Krkonoších na faře jakožto polepek na deskách staré knihy dva listy folio, ješto dle písma pocházejí z emmauzského breviáře. Kterýžto pan farář dává též v Pražských novinách 7 ledna 1859 správu о celé hlaholské knize folio, na dva prsty tlusté, již v letech 1844 i 1845 pan Vacek, kupec v Josefově (па Plese), s tehdejším svým učeníkem (nyní kupcem v Jaroměři) panem A. Zouzalem na kornoutky rozstříhali. Co ta obsahovala není známo.

Nejen tedy slavné rukopisy zelenohorský a kralodvorský, ale taktéž v Trutnově ( a jak zjistíte z Hankova spisu, tak i leckde jinde) se našel prastarý rukopis v glagolském písmu. Závěrečná kapitola Hankova díla se jmenuje TRUTNOVSKÝ ZLOMEK Z BREVIÁŘE a je zde celý uveřejněn (včetně latinského přepisu).

I v tomto případě se však s největší pravděpodobností jednalo o buditelský podvrh. U V. Hanky nás to již nepřekvapí, ale co osobnost katolického kněze Petery? Hodně nám napoví životopis na stránkách pražského muzea - www.muzeumprahy.cz/frantisek-petera-rohoznicky/. Na rozmanitou činnost p. Petery poukazuje taktéž článek Milana Slezáka: František Xaver Bohuslav Petera-Rohoznický. Katolický kněz a archeolog v čase probuzení, in Historiografie Trutnovska, Muzeum Podkrkonoší, Trutnov 2008, str. 117-126.

O bohaté pozůstalosti (bůhví jaké "poklady" z jeho bádání jsou v ní ještě neodhalena) skvěle informuje "Dokument české terénní archeologie" na Jaroměřsku z r. 1858 - www.smirice.eu/dokumenty/cesta.htm.

Přeji zajímavé počtení.