Nová podoba draka? Jsem zásadně proti
Ještě dnes, 5.12. 2014 visí na portálu Trutnovinek jako hlavní článek rozhovor s Gabrielou Černou Tutkovou k facebookové diskusi o nové podobě trutnovského draka. Rozhovor je orámován úvodním slovem redaktora Pavla Cajthamla a v závěru je i pár ukázek s příslušné diskuze. Všemu vévodí tři fota navrhované nové skulptury. Od zveřejnění článku se mě mnoho lidí dotazuje na můj názor, tak jsem se rozhodl, že ho zveřejním na svém webu
Nechci nikoho urážet, ale nemyslím si, že by kdokoliv obeznámený s trutnovskou mytologií, přijal za svou tuto fantasy podobu draka. Už z pocitového hlediska na mne působí zcela negativně, a jak poznamenal kdosi ze zúčastněných v diskuzi – malé děti (ale i já) by se ho určitě báli. Vzniká otázka, proč vlastně iniciovat další dračí skulpturu ve městě? Chci věřit, že drak už ve městě zakotvil natolik, že hlas lidu si žádá výraznější propagaci hlavního symbolu města (čemuž bych rozuměl) nebo jsou pohnutky jině?
Co vlastně o podobě draka vyprávějí staré zprávy, jejichž dohledatelný původ lze stopovat do 16. století? Především pověst nehovoří o draku, ale o sani (s výjimkou české verze F. Beckovského). Tento zdánlivý detail má pro dračí podobu velký význam, protože již v renesanci se jednalo o dvě odlišné heraldické figury. Velmi zjednodušeně se dá říci, že drak byl zpravidla dvounohý, mohl mít vícero hlav a byl zobrazován s velkými křídly, naproti tomu saň byla vždy jednohlavá se čtyřmi nohami a s malými křídly nebo zcela bez nich. V jedné ze starých verzí naši pověsti jsou malá křídla přímo jmenována. Všechny – opakuji – všechny nejstarší verze naší pověsti vždy mluví o sani (ve starých německých rukopisech Lindwurm narozdíl od Drache). Tomuto členění odpovídají i všechna vyobrazení na nejstarších městských pečetích. Nejstarší typář s drakem je datován až do 15. století, přičemž jeho otisk do zeleného vosku, uložený v Archivu České koruny je z roku 1534. Máme tu tedy přinejmenším tradici 500 let starou. Navíc Trutnov není jediným městem, které se pyšní tímto symbolem. V dnešním Polsku jsou to nedaleká města Milicz či Žmigród, kde jsou heraldické figury draka či saně doloženy ještě v ranějších dobách. Podobu tradovanou jednak v městském znaku a jednak v zapsaných „pověstech“ drží i známá saň z bývalé kašny, která byla bezmála sto let hlavní dominantou náměstí a dnes je uprostřed jezírka v městském parku. Tuto tradici jsme měli na paměti i při tvorbě kovové saně, která visí v letní sezóně na Staré radnici a která je ústředním symbolem Dračích slavností. Podobně je na tom i saň v obnovené Dračí uličce.
Jedním z dlouhodobých cílů sdružení Trutnov – město draka, které právě slaví 10 let od svého vzniku, je i pro někoho kontroverzní snaha vrátit symbol draka na kašnu, která se nachází na nejprestižnějším místě náměstí. Saň zde byla od devadesátých let 18. století až do roku 1892. Již před mnoha lety nám připadlo normální, že hlavní symbol trutnovské urbanizace bude mít nejprestižnější adresu. Nejsme však aktivisté za každou cenu. Doba, kdy Trutnované sami rozhodnou, že se saň na náměstí navrátí ( a to třeba i v nové, reprezentativnější podobě než je ta v parku) je asi ve vzdálenější budoucnosti, ale usilovat o instalaci nové skulptury na jakékoliv jiné adrese mi přijde zbytečné.
Proč o tom všem píšu. Na navrhovaného draka můžeme mít každý svůj názor, ale určitě bychom měli ctít nějakých 500 let neoddiskutovatelné tradice. Neměli bychom se jí snažit neuměle někam posouvat, ale dle mého soudu bychom na ni měli být hrdí. A to i tehdy, když se rozhodneme vytvořit zcela novou skulpturu. Mohlo by se nám totiž klidně stát, že náš drak po nás sekne svým drápem a dnes už to skoro každý ví – Drak nikdy nespí!
Kontakt
Trutnovský drak