Timotheus (Cino) Lombardus - pár poznámek k mýtickému staviteli Trutnova

Nikdy mě nepřestane udivovat množství informací, které vložil Simon Hüttel do svého memorativu, ale i do tzv. sbírky pověstí o založení Trutnova a okolních šedesátí obcí. Dnes je již zřejmé, že sbírku nepsal jako záznam pověsti, ale jako dávnou historii města. To, že se v základní dataci rozchází se současným historickým poznáním mnoho neznamená. Motiv a metodiku jeho práce postupně odhalujeme a těším se až další nové poznatky zveřejníme v publikaci "O našich pokladech IV", která vyjde tradičně na konci letošního roku. Já si chci dnes povšimnout jednoho pozoruhodného tvrzení autora sbírky, kdy jako stavitele Trutnova uvádí knížecího architekta, stavitele jaroměřského kláštera - Timothea  (Cino) Lombarda.  Je sice pravda, že v některých opisech je jeho jméno rozličně deformováno (Latemtos, Laudemtor, Latentor apod.), ale je vždy uváděn jako Timo či Cino. U Balbína pak najdeme nepochybně úplné a správné znění jména Timotheus Lombardus a přitom se odvolává na starý trutnovský rukopis (možná sám originál "pověstí"?). Přiznávám, že zařazení této osobnosti do plejády postav sbírky je pro mne velmi překvapivé, protože na rozdíl od některých postav šlechtických rodů, můžeme Florenťana Cina Lombarda ztotožnit s postavou jednoho ze tří finančních podnikatelů, které pověřil král Václav II. provedením mincovní reformy v roce 1300, Rinieriho, Apparda a právě Cina (zdroj - Petr Žitavský, Zbraslavská kronika). Právě přelom 13. a 14. stol. je tou dobou, kdy Václav II. prosazuje na česko-slezské hranici svůj vliv. Je pravděpodobné, že v tomto čase bylo vysazeno i město Nový Trutnov. Jak s tím ale může souviset osobnost micmistra Cino Lombarda? Podívejme se krátce na jednoho z jeho předchůdců - mincmistra Eberharda (úřad zastával od roku 1253 ve službách Václava I. a později Přemysla Otakara II.). Eberhard patřil mezi vysoké pražské měšťany a podílel se na založení pražského havelského města. Později část svých aktivit přesunul na Vysočinu, kde podnikal v hornictví a založil zde ve službách Smila z Lichtemberka město Smilův Brod či svoji obec Hybrálec u Jihlavy. V Jihlavě vlastnil špitál a jeho syn jihlavskou mincovnu. Podle Hüttela si také Timo Lombardus po vyměření Trutnova postavil ves - Lampertice (Lombardice?). Zajímavá je také zmínka, že měl svoje stavitelské vlohy před příchodem do Trutnova uplatnit i v nedaleké Jaroměři. Při hledání aspoň nějaké nepřímé indicie k působení Cina v našem kraji jsem našel velmi podnětný článek  od Emanuely Nohejlové - Prátové "Pražské groše Václava II. (1300 - 1305) a české pečetě". Ve své studii se snaží mimo jiné prokázat shodnost znaků některých pečetí s nově raženým pražským grošem. Zabývá se i působením třech výše jmenovaných florenťanů a nejvíce Cinem Lombardem. Jemu totiž přisuzuje delší působení v úřadu a zatímco první dva získávají za své služby po mincovní reformě mimopražské statky, tak u Cina takové zprávy chybí. O tom , že se jednalo o velmi bohatého podnikatele svědčí zde uvedená zpráva, že se Jan Lucemburský v roce 1316 přiznává k dluhu 350 kop grošů vůči Petrovi z Aspeltu za to, že přiměl Cina z Florencie k prodloužení lhůty pro splacení dluhu 28.000 hřiven, zřejmě zbytku dluhu celé florentské společnosti z r. 1300. Jako špičková numismatička dochází autorka studie k závěru, že některé pečetě - hlavně malá pečeť Elišky Přemyslovny (než se stala královnou) nesou tak shodné znaky s pražským grošem, že je můžeme s velkou dávkou opatrnosti označit jako dílo okruhu zmíněných florenťanů. Ne v takové míře, ale přeci aspoň podobou písma lze do této skupiny zařadit i pečeť "hradecké královny" Elišky Rejčky. Trutnov, Jaroměř, Hradec - nemohl se tu přeci jen promítnout vliv Cino Lombarda? Ať je to jak chce, pro mě zůstává otázka působení Cino Lombarda v našem kraji otevřená a dost možná se ještě podaří nějaké konkrétní poznatky získat. Ale odkud čerpal Simon Hüttel - toť vskutku záhada.