Vlašské knížky a magická bylina Lunaria

Staronovým fenoménem, který zajímá opět náš badatelský kroužek jsou tzv. Vlašské knížky. Jedná se o zápisy starých prospektorů, kteří přicházeli z ciziny do pohraničních hor za drahými kameny, kovovými rudami a speciálně i za zlatem. Zdá se, že jejich „zlatý věk“ byl v rozpětí 14. až 16. století. Dodnes panuje přesvědčení, že přicházeli z Itálie a to hlavně z oblasti Benátek. Zachované zápisky obsahují hlavně popisy cest k pokladům, které jsou většinou v německém jazyce, ale texty jsou prošpikovány i českými výrazy a hlavně tzv. vlašskými značkami. Tyto značky jsou mnohdy osobité, ale jindy zcela nepokrytě alchymistického významu. Ostatně nemalá část textů se věnuje rozličným předpisům a receptům typickým pro alchymisty. Nejznámější knížky jsou vratislavská z roku 1456 a trutnovská z roku 1466. Často citovaná je i knížka hermsdorfská, která je však značně omezená rozsahem (pouhých 25 stran). V současnosti však známe obsah těchto knížek pouze zprostředkovaně, protože originály byly ztraceny a po druhé světové válce i četné jejich opisy. Důležité svědectví o těchto středověkých zápiscích učinil v roce 1764 Christian Gottlieb Lehmann, který zapsal mnoho výpisků z vlašských knih zděděných po svém dědovi. Ty doplnil a přehledně vydal ve svém spisu „Nachricht von Wahlen“ (Zpráva o Walonech), jenž je momentálně volně dostupný na internetu a který pro naše potřeby přeložila paní Melita Kopecká (velké díky). Vlašským knížkám se budeme v budoucnu jistě zabývat mnohem podrobněji, ale já si chci zde povšimnout několika zmínek o poněkud tajemné bylině – Lunarii.

O Lunarii je ve starých zápiscích mnoho zmínek. Zapisovatelé ji přisuzují nadpřirozené schopnosti. Popisují její magickou existenci, kdy ji v měsíčním cyklu postupně a pravidelně narůstají a poté zase opadávají listy. Květy má někdy citrónově žluté jindy modré jako obloha (patrně podle druhu byliny), stonek je popisován nejčastěji v barvě červené s černými skvrnami (kanonické barvy alchymistů). Výše zmíněný Christian Lehmann umístil na začátku svého spisu tabulky s nejvýznamnějšími vlašskými značkami. Mezi třiceti vyobrazeními nechybí ani poměrně složitá a pro laika zcela nepochopitelná značka Lunarie (viz obr.). Co vlastně staří prospektoři a kovkopové o Lunarii soudili? Její pomocí prý bylo možno vytahovat z cínu pravé zlato. Vymačkaná šťáva z Lunarie se přímo zapojovala do chemických (dnes bychom spíše řekli alchymistických) procesů, kdy se mísila s různými kovy. Velmi vzácným extraktem pro další využití byla tzv. pátá esence této byliny, která byla využívána v uzdravovacích kůrách – nejvíce se využívala k léčbě zraku, plicních potížích a dokonce prý léčila epilepsii. Lunaria položená pod polštář otevírala spícímu ve snech cesty k pokladům a tak bychom mohli pokračovat dál a dál. Je zřejmé, že Vlaši či Waloni (tak jim říkají v Polsku) byli nejen pátrači v terénu, ale byli i zdatnými laboranty. K tajemné Lunarii jsem nalezl dle mého soudu velmi významnou zmínku i u Adepta alchymie Salomona Trismosina. Ten ve svém nejslavnějším díle „Splendor Solis“, což je vlastně sedm traktátů o Kameni mudrců, cituje ve třetím traktátu v jednom podobenství Galena, který říká – „Lunatica nebo Berissa, jejímž kořenem je metalická země: má červený stonek s černými skvrnami, rychle roste, ale také rychle ubývá, dosáhne-li po třech dnech žlutých květů, vloží se do Merkuria a tehdy se promění v dokonalé stříbro, a když se dále vaří, obrátí se ve zlato, a to tak, že sto dílů Merkuria se promění v nejčistší zlato (Trigon, Praha 1994, str 50 – 51). V této souvislosti není bez zajímavosti že Trismosin žil na přelomu 15. a 16. století a pocházel ze Saska. Svoji proslulé Tinktury prý dosáhl v Benátkách.

Ještě na konec krátkého povídání o Lunarii je potřeba dodat, že její jméno se vyskytuje v několika podobách. Nejčastěji je uváděná jako Lunária, další podoby jsou Berissa, Lunatica, Hamatika a samozřejmě dnešní pojmenování Měsíčnice. O několika druzích Měsíčnice je možno se dočíst např. na -

cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bs%C3%AD%C4%8Dnice_vytrval%C3%A1

botanika.wendys.cz/kytky/K567.php