Zajímavý nález v Ingeram Codex

Často uvádění historičtí zakladatelé Trutnova – rod Švábeniců, byl spřízněn s rodem Hrabišiců, který nosil ve svém erbu hrábě. Jeden ze synů  Idíka z Úpy  nesl i křestní jméno Hrabiše a psal se podle moravského hradu Úsova. Byl patrně zakladatelem vsí Hrabišín a Hraběšice, ležících  nedaleko od Šumperka. Německý název  vsí byl dáván do souvislosti s havranem a ten byl zobrazen i na nejstarší obecní pečeti Hraběšic. Do těchto úvah zapadá i zmínka v trutnovských pověstech o hrádku Rabenštejnu nedaleko Vraních hor (dnes je tato lokalita v Polsku u Lubavky a je zde zřízena přírodní rezervace - Krkavčí kámen). Moravský Hrabišín (Rabersdorf) se totiž odvozoval od hradu Rabstayn (Rabe - vrána, havran) a bez zajímavosti není ani fakt, že ke hradu Úsovu, podle kterého se Hrabiše psal, se traduje (historicky mylně, jako v případě Trutnova) jeho vznik na samotný počátek 11. stol. Možná tu probleskují souvislosti i s trutnovskými reáliemi. Ve sbírce trutnovských pověstí je velmi zeširoka probírána historie hradu Rechenbergu (častěji psán jako Rechenburg) nad Libčí. Legenda praví, že ho měl založit Pavel Hrabi (německy Paul Rechen). Historici nevylučují, že pověst v tomto osobním jméně nese pravdivou stopu a odkazují právě na spřízněnost rodu Švábeniců a Hrabišiců. Znak s hráběmi se pak objevil i na turistických cedulkách nedaleko Rechenbergu.

Asi před rokem našel Petr Kotyza velmi zajímavý příspěvek k těmto úvahám v erbovní knize rakouského vévody Albrechta VI. v tzv Ingeram Codex z roku 1459, který se momentálně nachází v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni. Na jedné straně nalezl vyobrazení erbu s hráběmi a to nejen jako s erbovním znamením, ale dokonce i jako s klenotem. Ještě zajímavější je pak jméno příslušníků rodu vlastnících tento erb - von Rechenberg (viz. obr vpravo dole).

V souvislosti s Hrabišem, synem Idíka, který je tradován jako zakladatel výše zmíněných obcí, mne napadá kacířská myšlenka, jestli se nemohla heraldická figura havrana dostat do trutnovského městského znaku, podobně jako do obecních pečetí Hrabišína a Hraběšic. Nemyslím tím, že pečeť popř. městský znak Trutnova existovaly již v této době, ale že mohly být dosazeny do znaku při jeho vzniku, jako dávná vzpomínka na zakladatele města. V této souvislosti není bez zajímavosti ještě jedna hypotéza. V pověstech je zmíněno, že nejprve byla zakladateli města Albrechtu z Trautenbergu věnována pečeť od knížete Oldřicha, která nesla pouze velké písmeno "T". Člověk nemusí oplývat přebujelou fantazií, aby v tomto písmenu "spatřil" hrábě. Ostatně hrábě jsou dodnes i ve znaku výše jmenovaného Hrabišína